Příběh Čecha, který byl 11. září 2001 při tom, když se zřítily Věže. Stal se jedním z bezejmenných hrdinů, kteří vstoupili do pekla, aby pátrali po přeživších, a přitom nacházeli mrtvé. Někdo hledal sám sebe, aby se očistil od svých hříchů, někdo šanci pomoct druhým…
Kniha je svědectvím newyorského architekta českého původu o jednom z nejtěžších období novodobé americké historie, kdy celou zemí otřásl teroristický útok na budovy Světového obchodního centra. Příběh je ohraničen dvěma svátky – Dny nezávislosti 2001 a 2002 – a je vyprávěn v první osobě autorem, který byl jedním z hlavních aktérů záchranářských pracích a odklízení trosek na Ground Zero. Vyprávění se odvíjí ve třech úrovních. Ta základní širokým štětcem dává obrys a odráží autorův bezmezný obdiv k jeho adoptivnímu domovu, ostrovnímu městu New York, jeho historii a architektuře. Druhá úroveň je pohledem zevnitř, chronologickým svědectvím o hrůzné apokalypse města a jejích jednotlivých účastníků. Třetí rovinou je metafyzická oblast snů hlavních postav a jejich svědomí, jež ovlivňuje jejich činy a posouvá těžiště vah dobra a zla. Příběh je nejen o Věžích, ale i o konceptu věží, o tom, co znamená dosáhnout osobního vrcholu, o vztahu mezi vrcholem a úplným dnem.
